Workoholismus nebo work–life balance?

Publikováno: 12. 12. 2014 | rubrika: Osobní život & vztahy, Práce & kariéra

Workoholismus se stal novou závislostí. Jednou z mála, kterou je možné se dnes i pochlubit. Stal se dokonce životním stylem. Pracovat od rána do večera, o víkendech, místo dovolené, času s rodinou a s přáteli i místo odpočinku, je trendem doby.

Příčiny workoholismu pramení z vidiny vyšší pozice, vyššího platu, ale mnohdy také ze strachu ze ztráty zaměstnání, zhroucení kariéry, snížení životní úrovně, z obavy z neschopnosti splácet úvěry a hypotéky.  Workoholici stojí oddaně za svou firmou a s ne velkou nadsázkou řečeno, jsou schopni se za ni kdykoliv bít a občas i položit život. Chtějí v životě zvítězit, ale mnohdy prohrávají.

Workoholismus v Čechách

Éra workoholismu u nás nastoupila v 90. letech. Rychle vystřídala dobu, kdy zahraniční manažeři byli šokováni socialistickým přístupem Čechů k práci. Dnes mnozí z nás tráví v zaměstnání téměř veškerý svůj čas. Odchod domů se stal nadbytečným úkonem, s odpočinkem se nepočítá. Workoholici mají stejně v plánu i večer pokračovat v rozdělané práci, někteří dokáží ve firmách i přespávat. Kancelář s vlastní koupelnou, umožňující i případné přespání, dnes symbolizuje projev úcty firmy k top manažerovi.  Firma si tímto „benefitem“ zajišťuje téměř stálou přítomnost svého klíčového člověka na pracovišti a zvýšení jeho loajality na maximum. Poctěný manažer tuto příležitost vítá a oceňuje jako projev dosažení vrcholu své kariéry. Je to ale opravdu důvod pro radost a pocit naplnění svého životního snu?

Workoholici se nacházejí na všech pozicích firemních žebříčků a upřednostňují práci před osobním životem, dokáží oželet plánovanou dovolenou, za práci přesčas nevyžadují peníze navíc, je-li třeba, neváhají se pustit i do podřadnějších činností, berou na sebe odpovědnost za stále více věcí, nosí si práci domů nebo v ní rovnou zůstávají přes noc.

Workoholismus není vždy opravdový

Všichni workoholici, však nejsou skuteční. Jsou i takoví, kteří dokáží práci a vysoké nasazení předstírat v touze udělat dojem na okolí i nadřízené a stát se tak falešně nepostradatelnými. Těch však v poslední době vlivem krize značně ubylo. Firmy hledají intenzivně rezervy jak využít potenciál každého zaměstnance na maximum, a tak už dnes málokdo unikne z hledáčku nadřízeného při přidělování dalších úkolů.

Následky workoholismu

Ostré pracovní tempo a maximální nasazení nejsme schopni vydržet dlouhodobě. Po krátkodobém vzepětí všech sil potřebujeme načerpat nové síly, odpočinout si, odreagovat se změnou činností a prostředí. Pokud se nám relaxace nedostává, nastupují první příznaky přepracovanosti. Bolesti hlavy, nervozita, stres, nesoustředěnost, nespavost. Vyskytují se i fyzické příznaky jako tiky v obličeji, třes rukou, nervové záškuby. Pokud přehlížíme i tato varování, tak přes počáteční zaujetí prací, přichází pocit, že nic nestíháme, což vyvolává následně úzkost a pocit nutnosti stále něco dělat. Nastupuje fáze vyhoření, kdy jedinec už nedělá nic, vše jej znervózňuje a jeho život je naplněný zklamáním, únavou a vyčerpáním.

Nastavte si work-life balance, rovnováhu pracovního a osobního života                                                                         

Vyladit práci a osobní život není jen záležitostí zaměstnance, nutná je i vstřícnost zaměstnavatele. Dnes už mnohé firmy ví, že fixní pracovní doba není zárukou největšího výkonu, ale přežitkem. Například klouzavá pracovní doba motivuje spoustu lidí k větší loajalitě a následně i vyššímu pracovnímu výkonu. Možností, jak dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je však mnoho a požadavky obou zúčastněných stran jsou rozmanité. Pokud se k  work-life balance dokážeme alespoň přiblížit, odměnou je nám pocit naplněného života, vědomí, že nám neběží roky, aniž bychom vlastně žili a také udržení si chuti do práce a našeho pracovního nasazení dlouhodobě na vysoké úrovni. Pro firmy jsou lidé, kterým je umožněn soulad pracovního a osobního života, těmi nejvýkonnějšími, nejlepšími a nejloajálnějšími pracovníky. Energie, kterou v soukromí lidé načerpají, přenesou i do své práce.

Tipy pro zaměstnavatele jak umožnit rovnováhu pracovního a osobního života svým zaměstnancům

–          klouzavá pracovní doba

–          sdílená pracovní místa

–          Home-office alespoň jeden den v týdnu

–          podpora rodin – firemní školky, tábory pro děti

–          Talent management – umožnění pracovního uplatnění i růstu dle talentu a silných stránek

–          kvalitní vzdělávání v oboru

–          využívání nových trendů, usnadňujících a zefektivňujících  práci

–          osobní rozvoj a poradenství

Tipy pro zaměstnance, jak získat u zaměstnavatele výhody, podporující rovnováhu pracovního a osobního života:

–          proaktivní komunikace s nadřízeným

–          osobní spolehlivost, vedoucí k důvěře zaměstnavatele

–          ochota profesně růst, rozvíjet se

–          loajalita a úcta k prostředí zaměstnavatele

–          vstřícný přístup ke změnám

–          flexibilita v případě krizových situací ve firmě

Pokud máte pocit, že i vy trávíte svůj život jen v práci, zkuste se na chvíli zastavit a odpovědět si na následující otázky:

–          Jsem spokojená/ý s dosavadním průběhem svého života?

–          Mám pocit, že skutečný život jde mimo mě nebo ho doopravdy žiji?

–          Představuji si, že tak jak žiji teď, budu žít i nadále?

–          Jakou mám realitu v porovnání s mými touhami a sny?

–          Umím odpočívat? Cítím se svěže nebo unaveně?

–          Napište si 5 pro vás nejdůležitějších věcí a upřímně si řekněte, jestli je ve svém životě opravdu máte?

Jestli nejste spokojeni se třemi a více svými odpověďmi, je čas pro změnu. A pokud si říkáte, že to či ono změníte později a „až pak“, tak mějte na paměti, život je jen tady a teď.