Podřizujete se ve vztahu?

Podřizujete se ve vztahu a doufáte, že si tak zajistíte klid a lásku svého partnera? Máte pocit, že zavděčit se druhému, je klíč ke štěstí? Získáváte zatím ale hlavně jen nepříjemný pocit a vytoužený zisk je v nedohlednu?

Všichni chceme být milováni, přijímáni, uctíváni, toužíme se cítit důležití, potřební a zajímaví. Někteří lidé se ale domnívají, že tyto pocity lze získat nějakou strategií a jaksi je s protistranou vyobchodovat. Pěkně něco za něco. Já se teď budu snažit, případně se potlačím a udělám pro tebe něco, co bych jinak nedělala a očekávám za to vděk, lásku, uznání, ocenění a vděčnost.  Ale ono tomu tak není! Kde se stala chyba, říkají si. Aha, asi musím přidat ve své snaze, vyhodnocují následně. Ovšem namísto vytoužených krásných pocitů, se dostavují stále ty opačné, nelibé. Čím dál víc se někdo snaží a potlačuje, tím je to horší.  A tak se snaží ještě víc! Nedává vám to smysl? To je dobře :-).

Celý tento kolotoč má to zásadní háček a když se nad ním spolu pozastavíme, najdeme příčiny neúspěchu. Zkuste si představit zcela jinou situaci, kdy něčeho chcete dosáhnout a způsob, jak to děláte, vám nefunguje. Co uděláte? Nejspíš si nyní říkáte, že to dá rozum, musím na to jít jiným způsobem! Ano, přesně tak. Ale ve vztazích to bohužel málokoho napadne. A tak se spousta lidí trápí ve vztazích, ve kterých se cítí podřadně a o lásku se každým dnem snaží více a více, aniž by zažívali úspěch. Často je mi smutno, když poslouchám, co všechno byli schopni udělat pro druhého pro trochu lásky, vděku a přijetí, aniž by se jich dočkali. Většinou se tito lidé bojí být sami sebou a projevit se ve své skutečné přirozenosti, tzv. se vším všudy. Mají strach, že to nemohou, že je to sobecké nebo že takové je nikdo stejně nebude mít rád. A to je omyl.

 

3 pravidla, která změní i váš vztah!

 

         1. pravidlo:  čím více se budeme snažit dělat cokoliv, co vlastně sami nechceme, ale používáme to jako strategii k získání čehokoliv, tím méně to funguje.

Kdo se potlačuje, snaží se na svůj úkor a domáhá se uznání, nikdy není skutečně uznaný. Takový člověk si sám sebe neváží a není se sebou spokojený. Vždyť to všechno dělá proto, aby byl uznán druhými. A to právě nefunguje. Zkusme si představit své vztahy jako své vlastní zrcadlo. Lidé nám svým chováním k nám jen ukazují, jaký vztah máme sami k sobě. A tak, když si nás neváží, znamená to, že si nevážíme sami sebe, nebo-li když si nevážíme sami sebe, nemohou si nás vážit ani ostatní. Když nás druzí nerespektují, ukazují nám náš vlastní nerespekt k sobě, ke svým zásadám, hodnotám a potřebám. Když nás nemají rádi, nakolik máme rádi sami sebe? Asi příliš ne, když děláme věci, které vlastně sami moc nechceme nebo příliš pracujeme s nadějí, že nás za to bude někdo jiný mít rád.

Je mi smutno, psát tato slova, ale tak často se s nimi bohužel setkávám u svých klientů. Kolik to je promrhané energie, mířené do situací, které nepřináší kýžený efekt.

 

        2. pravidlo: je potřeba otočit svou pozornost od potřeb a přání druhých, ať už je to partner, matka, kamarádka, kolega či šéf a zaměřit ji do sebe, ke svým potřebám a přáním.

Jaké potřeby mám já? Co mě dělá šťastnou? Co bych teď chtěla dělat? Jak chci naložit se svým časem? Jak chci žít? Co potřebuji teď udělat, aby mi to dávalo smysl? Toto jsou otázky, na které je pro každého člověka nesmírně důležité nacházet odpovědi V SOBĚ, nikoliv u druhého a začít je realizovat.

Přece jsme všichni šli do partnerství či manželství s představou, že životem budeme kráčet spolu, že? Že se budeme milovat, domlouvat, doplňovat, inspirovat, pomáhat si a budeme sobě navzájem milenci, kamarády i oporou. Kde to všechno je, když se realizuje jen ten druhý a my uhýbáme a snažíme se vyhovět? Jestli čekáte, že vám za vaše oběti budou partner či partnerka jednou vděční a ocení vaši obětavost, je mi líto, nebudou. Nebo alespoň nikdy ne dost na to, abyste byli spokojení. Nejpravděpodobněji si vás naopak přestanou vážit a buď si z vás udělají svého podřízeného nebo vás dokonce i opustí, aby šli dál životem s někým, kdo je pro ně zajímavý, jiskrný,  má svůj vlastní názor, je zdravě sebevědomý a vyzařuje z něj radost a pohoda.

 

        3. pravidlo: chcete-li žít v kvalitním vztahu, ze kterého budete mít radost vy i váš partner či partnerka, je nezbytné mít prvořadě radost ze sebe, ze svých rozhodnutí, ze svého přístupu k sobě i  k životu a světu samotnému.

Není to sobeckost, je to naopak naprostá nutnost pro vaše osobní štěstí a naplnění. Jen šťastní a spokojení můžete činit šťastnými i druhé. Jak jsme si již řekli, vztahy jsou naším zrcadlem. Když jsem sama spokojená s tím, jaká jsem, jsem na sebe hrdá, mám se ráda a vím, že dělám rozhodnutí, za kterými si skutečně stojím a vidím v nich smysl, znamená to, že si sebe vážím. A pak si mě váží i ostatní.

Je škoda nechat troskotat své vztahy. Normální je přece žít v dobrém pocitu ze sebe, svého života, i ze svých vztahů. Pokud se vám to nedaří, nehledejte už dále vinu jen v tom druhém, ale pojďte se naučit, jak si své vztahy utvářet jinak, ke své spokojenosti. I ty stávající, nad kterými možná už chcete zlomit hůl, nemusí být ještě ztraceny. Ale je potřeba se na ně a své možnosti v nich podívat jiným, než dosavadním úhlem pohledu.

Srdečně vaše 


IMG8146- 200k_outChcete se ve vztahu cítit dobře?

Zeptejte se na cokoliv, co vás zajímá, ráda vám odpovím. Chcete-li na řešení své situace se mnou začít pracovat, proveďte nezávaznou poptávku koučinku, jenž se věnuje tomuto tématu. Každý koučink je individuální podle životní situace, vaší osobnosti a vašich potřeb.

Poznámka: Na základě níže vyplněného formuláře dostanete všechny potřebné informace. Můžete mi i zavolat na tel: 724 744 200.

 

 

Top