Bývá vám pod psa? A co s tím?

Odkud pramení naše špatné pocity? Ze situací? Z událostí? Z nálad a postojů lidí kolem nás? Z politické situace? Z nedostatku peněz? Ze špatné práce? Z vašeho vztahu? Pokud si souhlasně odpovídáte na předchozí otázky, pak se patrně také často obáváte, jak se k vám kdo zachová, jak věci dopadnou, co se stane, koho dnes potkáte, jakou náladu bude mít šéf a jaká udělá rozhodnutí kolega či partner.

Lidé bývají zvědaví, jaký budou mít den. Někteří doufají, že bude klid a nic hrozného se nestane, případně, že některé věci snad dopadnou dobře. Jiní se zase děsí představ, co všechno by se dnes mohlo vyvrbit.  Takovéto postoje znamenají poměrně velkou bezmoc nad skutečností, jak se dnes budou tito lidé cítit. Jejich nálada totiž závisí na tom, co se právě děje, na chování okolí, na názorech lidí kolem nich, na různých událostech nebo i počasí. Souhrnem řečeno, všechno jsou to vlivy, které mají svůj původ někde venku, přicházejí tedy zvenčí.

Položme si otázku, jakou moc nad těmito vlivy máme a nakolik je všechny můžeme předpokládat? Nakolik jsme reálně schopní  je měnit podle svého gusta, aby se nám líbily, hrály nám do karet a my zůstali alespoň v klidu nebo ještě lépe v dobré náladě?  Ve většině případů si pojďme připustit, že náš vliv na druhé lidi, na venkovní události, které sami netvoříme a které nepodléhají naší vůli, je prakticky nulový. V lepším případě je odvislý na dobré vůli druhých, ale ani ta vždy nemusí přijít, což v nás umí probouzet strach, nejistotu a obavy.


Jak se cítit dobře?

Pokud připustíme, aby naše pocity pramenily ze zažitého způsobu hodnocení  událostí, lidí a jejich chování, počasí, politiky a spousty dalších venkovních vlivů, pak jsme prakticky bezmocní nad tím, jak nám je. Jednoduše řečeno, pocity a nálada takového člověka přímo závisí na tom, co se děje někde venku. A on to buď neumí, nebo ani nemůže ovlivnit.

BB

Zažitým způsobem hodnocení myslím automatické a bezmyšlenkovité nálepkování a následné třídění všech událostí, situací a chování lidí do dvou pytlů. První pytel se jmenuje Dobře a druhý Špatně. Je to  zvyk, výchova a rozšířené společenské povědomí, které nás žene do tohoto zacházení se vším, co se děje kolem nás. Také s s tím, co kdo říká nebo co jsme si sami rozhodli a svou vůlí vytvořili. Háček je tedy v tom, že vše jsme zvykli hned vše nálepkovat buď jako dobré nebo jako špatné, aniž bychom přemýšleli nad tím, jak si ubližujeme vždy, kdy cokoliv skončí v našem pytli s nápisem Špatně.

Negativní ohodnocení čehokoliv a vše, co hodíme do pytle Špatně, okamžitě a zcela samovolně startuje v našich hlavách další myšlenky. A protože už jsme nálepkou „špatně“ dali našemu myšlení jasný směr, nemohou být jiné, než negativní. V praxi to znamená předpokládání dalších problémů, ztrát či katastrof, které by se v návaznosti na tu stávají mohly ještě stát a my upadáme do nejistoty, pochybností, strachu a obav.

Máte asi pocit, že celý tento proces myšlení se odehrává jaksi sám, aniž byste se o to snažili, že? V hlavě rejdí hromada černých scénářů a nejde je zastavit.  Ano, chápu. Jde o léty, výchovou a společností  naučený zvyk myšlení, který je tak zažitý a samozřejmý, že se děje úplně sám. Vyvolává v nás iluzi, že ani nemáme jinou volbu a že tak, jak přemýšlíme, to opravdu je. Ale ono to může být i úplně jinak!


Jinou volbou totiž máme. Každá situace, událost či informace na začátku POUZE JE. Jen existuje. Ale jen mizivý zlomek okamžiku, než ji hodíme do jednoho z našich pytlů Dobře nebo Špatně. Pokud se chcete cítit dobře a řešit v klidu to, co se právě děje, tak ten moment, kdy situace pouze je, nesmíte propást. Anebo se ke vnímání, že to či ono pouze je, zase rychle vrátit, ale to už je těžší, když mezitím hlava už najíždí na své katastrofy. Takže pokud zůstanete u toho, že situace pouze je, nabízí vám v zásadě dvě možnosti – pozitivní a negativní, jak se k ní postavit,  pod jakým úhlem pohledu se na ni podívat a jak k ní přistoupit. A je tu volba!

Zatímco situace stále jen je, je třeba zvážit, jestli můžete mít nějakou moc ji změnit. Pokud ano, pusťte se do  práce s vírou a nadějí, že ji ovlivníte tak, jak byste rádi. Tyto situace se většinou týkají domluvy s druhými, a všeho, nad čím můžete uplatnit svoji vůli a využít svou energii. Většinou, když začnete přemýšlet pozitivním směrem a jak to zvládnout,  najdete spoustu možností, co můžete dělat.


Problém je, když lidé vše příliš brzy vzdávají a utápí se jen ve své bezmoci, pocitech slabosti či lenosti a jen si stěžují nebo vinu házejí na druhé.  Takoví lidé totiž nic dělat nechtějí a doufají, že se vše obrátí k dobrému samo. Což se většinou nestane.


Pak jsou ale i situace, kdy je vám od počátku jasné, že nic dělat nejde. Jsou to situace typu deštivého počasí, uzavírky ve vaší ulici z důvodu havárie, tramvaj ujíždějící vám před nosem  a také třeba i smrt někoho blízkého.  Tady je nám všem jasné, že změna možná není. Ale i tyto situace nabízí možnost cítit klid, když budete chtít. Je to naše ego, naše chtění, které chtělo něco jiného a proto máte tendenci hned tuto situaci pohřbít v pytli Špatně. Můžete to samozřejmě udělat. Je vám už možná ale jasné, že tím rozjíždíte další negativní myšlenky, které vyvolávají vaši špatnou náladu. Budete se nějaký čas trápit odporem k tomu, se právě děje nebo co se stalo a stejně vám nakonec nezbude nic jiného, než to přijmout a poradit si s věcmi tak, jak jsou. Pokud se chcete období odporu a trápení vyhnout nebo jej alespoň co nejvíce zkrátit a chcete mít lepší náladu, pojďte prozkoumat, co by taková situace, která na první pohled vypadá zle,  mohla přinést dobrého, případně co by se v ní dalo dělat, abyste využili to, co nabízí. A věřte, že vždy je co nalézt.  Je tu ale velká podmínka! Člověk se musí vědět, kdy se vzdát svého ega, nebo-li chtění mít věci jinak. Pokud chci na dovolené sluníčko a ono prší a já přesto chci slunce a cítím se podvedená a zklamaná a myslím si, že je to špatně, že prší a že mám pech a že je to hrozné a cosi kdesi, tak jsem se právě sama odsoudila k utrpení, které ještě většinou šířím kolem sebe. Pokud si dokážu najít zábavu i v dešti, byť jsou to jiné činnosti, než jsem plánovala, mohu se mít dobře, i když budou padat kroupy. A možná se mi podaří zažít věci, které budou ještě lepší, než jaké jsem plánovala. Tak to je. Vyžaduje to ale vzdání se ega a schopnost přijetí toho, co je.

Situace nejsou příčinou utrpení, příčinou utrpení je jejich interpretace.

                                                                                                                                                                      Eckhard Tolle.

Chcete ve svém životě číst jako v dobré knize?

Pak je potřeba se naučit o svém životě, o tomto světě a svých možnostech v něm jinak přemýšlet. Naučit se vidět jiné úhly pohledu a poznat svou vnitřní sílu věci měnit. Naučit se pokoře a přijetí toho, co změnit nelze. A to po letech výchovy a ve stavu naší společnosti není vždy jednoduché, já vím. Nevzdávejte to ale, protože tady nejde o nic méně, než o kvalitu vašeho života! Lze se naučit myslet jinak. V každém věku a v každé životní situaci je tato změna možná. Štěstí vám přinese váš pohled na sebe a na svět, ne změna okolí nebo váš majetek či pracovní pozice. Ty mohou být příjemným důsledkem vašeho dobrého pocitu, štěstí a umění zacházet s příležitostmi bez strachu. Nikdy se však nestanou trvalou nebo alespoň dlouhodobou příčinou vašeho klidu či dokonce štěstí.

Srdečně vaše 


IMG8146- 200k_outMáte chuť skoncovat s pocity pod psa?

Zeptejte se na cokoliv, co vás zajímá, ráda vám odpovím. Chcete-li na řešení své situace se mnou začít pracovat, proveďte nezávaznou poptávku koučinku, jenž se věnuje tomuto tématu. Každý koučink je individuální podle životní situace, vaší osobnosti a vašich potřeb.

Poznámka: Na základě níže vyplněného formuláře dostanete všechny potřebné informace. Můžete mi i zavolat na tel: 724 744 200.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Please copy the string gFY1Lk to the field below:

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Top