Nízké sebevědomí jako fenomén doby

Publikováno: 1. 1. 2015 | rubrika: Osobní život & vztahy

Nalezení svého přirozeně zdravého sebevědomí je otázkou vnímání sebe sama a své hodnoty, odpoutání pozornosti od vnějších vlivů, které dnes řídí životy spousty lidí. Se zdravým sebevědomím se všichni rodí, jen později se pod vlivem událostí někdy kamsi poděje. Lze ho opět najít a vnímat znovu naplno, jen v dospělosti už to nepřijde samo od sebe.

Potkávám lidi, kteří jsou svými zkušenostmi opakovaně hnáni k přesvědčení, že hodnotný vztah nebo dobrá práce jsou touhami z říše snů, lidi, kteří se nemají rádi, obviňují se a trestají, protože v životě příliš chybovali, neuspěli a svoji hodnotu vidí jako velmi nízkou.

Pracuji s lidmi, kteří jsou nespokojení a nešťastní. S lidmi, kteří řeší nevěru, osamělost, žijí ve vyhaslých a nenaplňujících vztazích nebo jsou na svých partnerech závislí s pocitem neschopnosti se sami o sebe postarat, stát na svých vlastních nohou. Tohle všechno je dnes bohužel velmi častým jevem, nikoli však jevem normálním a už vůbec ne jevem, který nelze změnit.

Jaké je vaše sebevědomí?

Nízké sebevědomí mnohých lidí pochází ze závislosti na chvále nebo kritice vyjadřované okolím. Těmto projevům se často přisuzuje nezdravá důležitost a mají pro některé z nás neadekvátně vysokou váhu. Hodnota člověka je v takovém případě určována především zvenčí a stav jeho sebevědomí tak stojí na tom, jak se k němu chová okolí, nakolik je přijímán, ceněn, chválen nebo naopak pomlouván, shazován a přehlížen. Položme si otázku, nakolik funguje „zdravé já“ jedince, jehož hodnota je přímo ovlivňována a zmítána třeba právě těmi, se kterými má dnes něco do činění? Takový člověk nemá svůj život ve svých rukou, řídí mu jej ostatní prostřednictvím kritiky, názorů a soudů, které o něm vydávají a kterým on věří a přijímá je jako pravdu o sobě samém.

Zdravé sebevědomí vždy přirozeně vychází z člověka a jako takové je vnímáno okolím. Pochází z vědomí, že člověk je naprosto v pořádku takový jaký teď právě je a má svoji vysokou hodnotu. Lidé s nízkým sebevědomím si naopak těchto skutečností nejsou vědomi, pro ně nejsou jejich životní pravdou.

Mocná média

Osobní kvalitu a svou hodnotu si mnozí lidé nejen že nechávají určovat a posuzovat zvenčí svými blízkými, ale mnohdy také přímo devastovat mocnými médii, jedněmi z největších hybatelů a soudců lidských hodnot dneška. Tisk, televize nebo třeba reklamní agentury propagují ideály krásy jako jistou cestu k osobnímu štěstí, jako zaručený způsob jak si získat a udržet partnera, jak dosáhnout úspěchu a obdivu v životě. Média přesvědčivě a nenápadně útočí právě na ty, kteří si nejsou tak zcela jisti sami sebou nebo svou přirozenou vnitřní či vnější krásou a hodnotou a ruku v ruce s firmami, které na dosažení propagovaných ideálů vydělávají nemalé peníze, podsouvají lidem, co všechno je potřeba pro dosažení konečného štěstí udělat, chápejte zaplatit.

Srovnávání  jako bič vašeho sebevědomí

Především ženy se chtějí přirozeně líbit a mají blízko k dalšímu nástroji osobního trýznění, ke srovnávání se a snaze se všude propagovaným umělým ideálům krásy a dokonalosti co nejvíce přiblížit, ať to stojí, co to stojí. Být „in“ v závěsu za módními ikonami a mít ty správné tvary i proporce, podle médií totiž přináší to pravé štěstí a spokojenost. Na světě je pak představa, že taková, jaká žena přirozeně je, není hodna štěstí a lásky a její hodnota teprve díky patřičnému vzhledu, omlazení a ideální váze, strmě naroste.

Tyto pocity a přesvědčení často pramení bohužel už z dětství, kdy rodiče své děti srovnávají s ostatními, předhazují jim vzory v podobě chytřejších a úspěšnějších sourozenců, spolužáků.  Děti dostávají najevo, že takové, jaké jsou, nejsou zatím dost dobré. Ale budou, když něčeho dosáhnou, někoho doženou nebo změní. Někteří rodiče si kladou podmínky, za kterých budou mít své děti rádi, a dětem vzniká nastavení, že láska není jen tak, ale stojí hodně úsilí.

Pocit nízké sebedůvěry také často pochází z naučené “dovednosti” všímat si a připomínat si především své neúspěchy, prohry, chyby, omyly a provinění. Příčin nízké sebelásky a sebedůvěry je spousta a mnohé přicházejí i v dospělém životě.

Každý člověk se může mít rád a každý je hoden lásky právě takový, jaký je, ve své přirozenosti.

Vše upravené a umělé je pouze iluzí o cestě k dosažení štěstí a lásky a ani jedno se pak často nedostaví. Štěstí, zdravé sebevědomí a sebeláska, sebehodnota, naplnění a charisma může pramenit jedině zevnitř nás a je tím jediným opravdovým kouzlem, které nám přináší pocit osobního štěstí a přitahuje k nám ty druhé.