Seriál: Zůstaňme zdraví… díl 3. IMUNITU NEHLEDEJME V LÉKÁRNĚ!

Stav psychiky má zásadní vliv na všechny řídící systémy v těle, včetně systému imunitního. Jak se v životě cítíme, jakými myšlenkami se zaobíráme a jakým způsobem prožíváme a řešíme nejen velké a zásadní, ale i běžné, každodenní události, ovlivňuje fungování celého těla.

O těle jsme zvyklí hovořit jako o zdravém nebo jako o nemocném a oddělovat jeho stav od stavu psychiky. Nic v našem organismu ale neexistuje odděleně a odděleně, bez vzájemného ovlivňování se, nefunguje ani naše tělo a psychika.

Pokud člověka trápí nějaká nemoc nebo úraz, je běžné, že se  v jejím důsledku cítí i psychicky nekomfortně. V závislosti na závažnosti daného problému, odchází i dobrá nálada a prohlubují se pocity strachu, obav z budoucnosti, existenční starosti, nespokojenost s různými omezeními, apod… Stejným způsobe věci fungují i opačným směrem. Stav psychiky dopadá na tělo, můžeme si je představit jako spojité nádoby. Pokud se ve vztazích či v práci zlobíme, bojíme, trápíme, hádáme, atd…, tělu tento psychický stav způsobuje nekomfort a pokud jej zavčas neřešíme, projeví dříve či později v našem těle jako nemoc nebo úraz.

Co je to imunita

Imunita je obrana proti čemukoliv cizímu, nežádoucímu, co zvenčí může narušit vyvážené fungování, v našem případě celku člověka. Nejčastěji imunitu chápeme ve smyslu ochránce našeho fyzického zdraví, jako schopnost těla bránit se patogenům, vyvolávajícím nemoc. Už jsme si ale řekli, že nic neexistuje a ani nefunguje v těle osamoceně. Ani imunita nefunguje odděleně od dalších našich řídících  systémů a nemůžeme ji posílit, když ji budeme pojímat separovaně, na jedné straně jí pomáhat a na druhé škodit.

Abychom si uchovali celkové zdraví, je nezbytné udržovat v rovnováze člověka jako celek. Nejbližšími spolupracovníky imunitního systému, jsou v našich tělech systémy nervový a hormonální (endokrinní). Jakékoliv narušení těchto tří spolupracujících systémů (imunitního,nervového, hormonálního), způsobuje nerovnováhu a oslabení jejich fungování, mající vliv nejen na ně, ale na další systémy v našich tělech, tedy mají vliv na celkový stav člověka. Jak fyzický, tak psychický. Vše souvisí se vším.

Myslet si proto, že imunitu posílíme a uzdravíme jen vitamínem C, či nějakým potravinovým doplňkem, je iluze. Vitamín C je nám velmi prospěšný, ale není samospásný a pokud není v pořádku i náš systém nervový a hormonální, imunitu sám o sobě neopraví.

Lidé ve stresu jsou častěji nemocní

Je prokázáno, že lidé, dlouhodobě podléhající stresu, prožívající úzkosti, pochybnosti, obavy a nejistotu, jsou také nejvíce nemocní. Stav jejich nervového systému podkopává i dobré fungování imunity a žláz s vnitřní sekrecí, nebo-li hormonálního systému.  Mnozí se mohou mylně domnívat, že vytoužené zdraví těla jim přinese trvalou psychickou úlevu. Ale funguje to opačně. Zdravá, klidná a vyrovnaná mysl přináší možnost zůstat zdráv nebo tělo posílit a uzdravit.

Vycházejme z faktu, že stav psychiky a fyzického těla jsou neoddělitelnými, spojenými nádobami. Řešit zdraví těla a neřešit svá trápení a negativní způsob života, nevede ke dlouhodobým žádoucím výsledkům, které si lidé představují jako plné zdraví.

 

Jak na zdravé tělo, i zdravého ducha

Odpovědnost za sebe si přinesl do života každý z nás. Ale ne každý z nás ji vnímá. Důvody pocházejí prokazatelně už z prvních roků života, kdy na místo vnímání se jako celku a učení se odpovědnosti za svůj život a tedy i za své zdraví, jsou děti učeny odevzdávat své první bolístky lékařům, vinit z nich ostatní a bát se jich. Děti také často pozorují své vlastní rodiče a blízké okolí, které svým každodenním chováním demonstruje svá trápení, obavy, pochyby, nejistoty a strachy. Dítě vyrůstající v takovém prostředí se naučí přemýšlet o sobě a svém blízkém světě úplně stejně. Jako o problematickém a obtížném. Takové dítě a později dospělý člověk  většinou nevnímá svoji sílu věci a svůj život měnit nebo je přijímat a učit se s nimi žít, protože o takové možnosti ani neví, pokládá ji za nemožnou nebo se cítí slabý ji realizovat. Z hlediska své bezmoci nechápe ani spojitosti lidské duše a těla a neví o své vlastní vnitřní síle věci měnit ke své psychické spokojenosti a fyzickému zdraví. Nemoc také může pro někoho být vyjádřením volání o pomoc, argumentem, proč by o něj měli druzí jevit konečně zájem a věnovat se mu. Může být také omluvenkou vlastní nesamostatnosti.

Nespadnout do bezmoci a role oběti, vzít život do svých rukou a umět se vyrovnat s čímkoli, co život umí a může přinést, je cestou ke klidu a svobodě. Tato cesta stojí na základech zdravého sebevědomí, které je stavebním kamenem naší vnitřní síly. Bez ní se neobejdeme, pokud chceme žít kvalitní a smysluplný život.

Ať se vám vše moc a moc daří!

Srdečně vaše

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Please copy the string BphEiM to the field below:

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Top