Po krachu vztahu a nuceném odchodu z práce jsem byla na dně…

Publikováno: 11. 6. 2016 | rubrika: Osobní život & vztahy, Práce & kariéra

Po krachu vztahu a nuceném odchodu z práce v 33 letech jsem byla psychicky na dně.
Zkoušela jsem psychology i psychiatry, ale motala jsem se neustále v kruhu.

 
Na koučink k Martě jsem se dostala díky mojí mamince, která mi na ni sehnala kontakt. Začaly jsme s Martou zkoumat moje emoční nastavení, což jsou naučené životní postoje, a převracet je. Je to úplně nový pohled na váš dosavadní život. Dokud člověk nedostane na některé věci zpětnou vazbu, tak mu připadá, že to tak přece musí mít každý. Jenže ono to tak není.

Dělat chyby je špatné

Moje velké téma například bylo, že dělat chyby je špatné. Že musím být pořád dokonalá, jinak mě ostatní nebudou mít rádi. Jak jinak se ale má člověk něco naučit, než tím, že to zkusí a z chyb se poučí? Bohužel ve školství se tímto stylem stále jede a pak se divíme, že mladí dospělí nejsou kreativní a neumí si stát za svým.

Nová práce i nový vztah

Ze začátku jsem k Martě chodila 1 x týdně na 2 hodiny a poctivě se obracení svých škodlivých emočních nastavení věnovala i sama. A tak se pokrok dostavil docela rychle. Za cca 3 měsíce jsem si našla novou práci a do půl roku i nový vztah.
Pak nastalo období klidu a užívání si nové pozice i  nového vztahu. Přesto bylo stále co zlepšovat, takže jednou za 14 dní jsem za Martou zašla.
Potom jsem měla období, kdy jsem ji nepotřebovala vůbec.

Neodolatelná nabídka

A pak přišla zajímavá nabídka na práci v zahraničí. Někdo by řekl, životní nabídka. Velmi slušný plat, mezinárodní firma … Kdo by to nechtěl? Jenže čím víc se blížil termín konečného rozhodnutí, tím víc jsem cítila, že je něco špatně. A tak moje cesta opět vedla k Martě. A z toho sezení jsme si odnesla naprosto klíčové věci. Marta mi pomohla se zorientovat v tom, co vlastně chci a co pro to musím udělat. Uvědomila jsem si, že nechci začínat znova někde v cizině a vzdát se kamarádů, rodiny a zázemí, jenom proto, že by to byla dobře placená a prestižní pozice.
Naopak jsem si udělala jasno v tom, co mě vlastně doopravdy baví a naplňuje.

A tím tématem je pro mě víno a jeho popularizace.
A protože jsem díky Martičce dostala i kontakt na někoho, kdo mi s mými začátky pomohl, pustila jsem se do toho. Nejdřív pomalu. Jenže, znáte to sami, jak odbrzdíte auto na vrcholu kopce, tak rychlost se postupně zvyšuje. Začala jsem psát články o víně do blogu. Pak jsem jednu online degustaci zkusila moderovat.

Lenka M.

Postupně ve mně uzrál vlastní projekt. Propojila jsem svoji zálibu ve víně a svoje znalosti angličtiny a vytvořila jsem vlastní web. Nabízím buď cizincům řízené degustace v angličtině a nebo vinařům jejich prezentaci či jednání s obchodními partnery v angličtině. Už mám za sebou první zakázky a vypadá to velice slibně. Sama jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne a moc se na to těším.

Konečně mě život baví a naplňuje!

Konečně dělám něco, co mě baví a naplňuje. Často se vyloženě musím nutit, abych už nechala úpravy webu, psaní článků nebo shánění a domlouvání kšeftů a šla se vyspat.

Napište mi, potřebujete-li se v životě znovu postavit na nohy nebo se mě na cokoliv zeptejte. Jsem tu pro vás a ráda se vám budu věnovat.